Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobců: 1) Ing. F. B., 2) H. B., proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2009, čj. KUJI 70765/2009, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2012, čj. 29 Ca 217/2009 - 87, takto: I. 183/2006 - Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Právní věta: Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění (tedy s cílem odpad odstranit na skládkách, nikoli jej využít) je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze. Na tomto zákazu se nic nezměnilo ani poté, kdy s účinností od 12. 7. 2007 se přeshraniční přeprava odpadů řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. Úryvek z textu: 9 As 1/2008 - 107 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: MTR Kladno s. o., se sídlem Štítného 1344, Kladno, Kročehlavy, zastoupeného JUDr. Karlem Matějkou, advokátem se sídlem Legerova 44, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.
Správní žaloba neboli žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je standardním ochranným nástrojem proti nezákonnému nebo nedostatečně odůvodněnému rozhodnutí správního orgánu. Žalobce se správní žalobou může domáhat zrušení rozhodnutí správního orgánu. Standardní lhůta pro podání správní žaloby činí 2 měsíce od doručení písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí, není-li konkrétním právním předpisem stanovena lhůta odlišná. Před podáním správní žaloby je nutné, aby žalobce vyčerpal dostupné řádné opravné prostředky, jinak nebude správní žaloba přípustná. Správní žaloba musí splňovat formální požadavky stanovené zákonem, jinak může být příslušným soudem odmítnuta. Žalobu je současně nutné podat ke správnému soudu. Typickým příkladem rozhodnutí, proti kterému za klienty často podávám tzv. správní žalobu, je rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ve věci mezinárodní ochrany neboli rozhodnutí ve věci azylu. V uvedeném případě je standardní dvouměsíční lhůta zkrácena na pouhých 15 dní.
Přesto v podstatné části věcí nebylo a není nutné provádět dokazování; tím pozbývá také svého nejdůležitějšího smyslu vlastní ústní projednání věci v jednací síni. Zákon proto umožňuje rozhodnout soudu bez toho, že by bylo nařizováno jednání, a to buď se společným souhlasem obou stran sporu (§ 51 s. ) a nebo také tam, kde rozhodnutí správního orgánu trpí takovými vadami, které by ani při soudním ústním jednání nebylo možno odstranit, a je třeba jej zrušit (§ 76 s. Výsledkem řízení před soudem je rozsudek (o věci samé), jímž se buď žaloba zamítá a nebo se napadené rozhodnutí zrušuje a věc se vrací správnímu orgánu k dalšímu řízení. Ve zmíněných případech uložení trestů za správní delikt může soud na návrh vyslovit, že od uloženého trestu se upouští, popřípadě může výrok o uloženém trestu zmírnit. Tam, kde soud nerozhoduje ve věci samé, řízení skončí vydáním usnesení (např. o odmítnutí žaloby, o zastavení řízení). Zvláštním způsobem skončení řízení je nově zavedený institut "uspokojení navrhovatele" (§ 62 s.
Lhůta pro podání žaloby je jednoroční a běží ode dne, kdy podle zvláštního zákona mělo být rozhodnutí nebo osvědčení vydáno (srv. např. § 49 správního řádu). Vyhoví-li soud žalobě, uloží rozsudkem správnímu orgánu vydat o věci rozhodnutí nebo vydat osvědčení ve lhůtě, kterou mu současně stanoví. Nebude-li lhůta stanovená soudem dodržena, může být taková povinnost vynucována ukládáním pořádkových pokut správnímu orgánu.
1. 2009, č. j. CPR-17252/Č 1 Ans 3/2011 - 54 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: Cukrovar VRDY, s. o., zastoupené JUDr. Jiřím Vodičkou, advokátem se sídlem Staropramenná 12, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Měst Právní věta: Pokud stěžovatelka na výzvu soudu podle § 37 odst. 5 s. neupřesnila a nedoplnila své podání, z něhož nebylo zřejmé, zda se jedná o žalobu proti rozhodnutí (§ 65 s. ) nebo žalobu proti nečinnosti (§ 79 s. ), měl městský soud nejprve zkoumat, zda lze v řízení o podání stěžovatelky i bez požadovaného doplnění pokračovat. Splňovalo-li podání náležitosti žaloby podle § 71 s. s., bylo povinností městského soudu takové podání věcně přezkoumat v rozsahu uplatněných žalobních bodů. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 03.
Podmínky pro podání žaloby [ editovat | editovat zdroj] Základní předpoklady [ editovat | editovat zdroj] Žalobu může podat ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech rozhodnutím správního orgánu či předcházejícím řízením (§ 65 odst. ), zpravidla se bude jednat o účastníka správního řízení, se kterým správní orgán řízení vedl. Žalobce před tím musel vyčerpat všechny dostupné řádné opravné prostředky v rámci řízení před správním orgánem [§ 68 písm. a) s. ]. Pro úspěšnost žaloby je podstatné naplnění obecných podmínek, že soud o téže věci již nerozhodl (překážka res iudicata), že o téže věci neprobíhá jiné řízení (překážka litispendence), a musí být splněny i další podmínky řízení [§ 46 odst. 1 písm. ]. Zároveň žaloba nemůže být úspěšná, pokud je pro některý důvod nepřípustná (§ 68 s. ), nebo je podána proti správnímu rozhodnutí, které je vyloučeno ze soudního přezkumu (§ 70 s. ). Žaloba se podává ve lhůtě dvou měsíců od okamžiku, kdy bylo žalobce doručeno konečné rozhodnutí správního orgánu.
Proto žalobce navrhuje, aby soud př edmětné rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání. Za (***) (***) Příloh y: Plná moc (***) na ( ***) R ozhodnutí (***)