Mezi osoby, trpící tímto onemocněním, patří proto lidé, kteří většinu pracovního času sedí (bankovní úředníci, pokladní v hypermarketech, osoby pracující na počítači) nebo ti, kteří vykonávají práci ve stoje, která je spojená se zvedáním těžkých břemen (kuchaři, číšníci, prodavačky, kadeřnice, zubaři). Další faktory, které se mohou podílet na rozvoji chronické žilní nedostatečnosti jsou nadváha, dědičná dispozice (přítomnost křečových žil), nošení těsného oděvu, užívání hormonální antikoncepce či hormonální léčba a přítomnost žilního onemocnění. Nejtěžší formy chronické žilní nedostatečnosti vidíme u osob po prodělané žilní trombóze na dolních končetinách, zvláště, když nebyla včas a správně léčena. Nepříznivě může působit vleklá zácpa, kdy se musí opakovaně vyvíjet velký nitrobřišní tlak, a stejným mechanismem zřejmě působí i opakované těhotenství. Léčba CHŽI by měla být komplexní a co nejčasnější. Pro naprostou většinu osob postačí režimová opatření, tj. úprava životního stylu, zvýšení pohybových aktivit, jakými jsou svižná chůze, mírná cyklistika, turistika, plavání, nejsou vhodné silové sporty, jako posilování s těžkými činkami a jiné.
Zajímá Vás, čím se chronická žilní nedostatečnost léčí a možnost odstranění křečovývh žil? Přečtěte si: Křečové žíly nejsou jen kosmetickým problémem
Chronická žilní nedostatečnost je častou příčinou vzniku křečových žil. Je častou příčinou bolesti nohou. Příčiny, důsledky a možnosti léčby křečových žil Chronická žilní nedostatečnost neboli insuficience (insuficientní = nedostatečný, oslabený) je zdaleka nejčastější příčinou onemocnění nohou v zemích vyspělého světa jí a dnes trpí až 50% dospělé populace. Při chronické žilní insuficienci je dlouhodobě narušen návrat žilní krve z dolních končetin. Proč dochází k hromadění krve v nohách? Pokud je vše v pořádku, je krev žilami navracena z nohou zpět k srdci proti zemské přitažlivosti. Umožňuje to systém žilních chlopní a svalová pumpa, které brání tomu, aby krev v důsledku gravitace proudila zpět. To je možné jen tehdy, je-li dostatečně pevná žilní stěna (pevnost se snižuje s věkem a výjimečně v důsledku dědičného zatížení) a je-li pružná vazivová tkáň, která žíly obklopuje. Dojde-li k tomu, že je některá nebo více složek tohoto systému nefunkční, nastává v tkáňovém a cévním systému městnání a dostavují se typické příznaky chronické žilní nedostatečnosti - unavené a těžké nohy s otoky, noční křeče a pocity napětí, bolesti a mravenčení v nohách.
A co říci nakonec? Pacienti s chronickou žilní nedostatečností by se měli samozřejmě vyvarovat – podobně jako u všech civilizačních chorob – rizikových faktorů v podobě kouření, nadváhy a nedostatku pohybu. U žen může k rizikovým faktorům patřit i těhotenství. A co proti chronické žilní nedostatečnosti děláte vy? Budeme rádi za komentáře k tomuto tématu. Co si o žilním systému a o žílách ještě přečíst? Dlouho cestujete? Hrozí vám žilní trombóza! Strava pro dobrý žilní systém a křečové žíly VIDEO: Jak provádět žilní gymnastiku? Zdroje článku a studie na toto téma Studie - zobrazování žilní nedostatečnosti Autor: Neil M. Khilnani, M. D. Žilní nedostatečnost - studie na toto téma Autor: Shivik K. Pate Autorem článku je naše redakce Tým ( více o nás) Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost.
Městnání krve může vést k přetížení povrchového žilního systému. Podobný efekt má nefunkčnost chlopní ve spojovacích žilách, která umožní tok krve z hlubokého systému do povrchového (normálně je možný pouze tok opačným směrem). Ať tak či tak, žíly přetíženého povrchového systému se začnou rozšiřovat a to vede ke vzniku křečových žil. Jak chronická žilní insuficience trvá, začnou vznikat otoky dolních končetin a dochází k ukládání tmavého pigmentu. Životaschopnost tkání dolních končetin se zhoršuje, stejně tak i jejich schopnost hojení. Dojde-li k poranění takové končetiny, rána se nemusí zahojit a vzniká z ní bércový vřed, který je velmi nepříjemnou komplikací žilní nedostatečnosti. Prevence: Vhodnou prevencí je dostatek pohybu, který posílí svalovou pumpu a vyvarování se dlouhému stání. Při sezení je vhodné mít dolní končetiny ve zvýšené poloze, což napomůže odtoku krve podle gravitačního spádu. Snížení tělesné hmotnosti je taktéž vítáno. Účinnou formou ochrany před rozvojem žilní nedostatečnosti jsou také elastické kompresivní punčochy.
Pokud stagnaci nerozhýbáme, přejde v blokádu krve (zánět žil, trombóza, bércový vřed). Pomohou směsi, které rozbíjejí blokádu. Především jde o Vytažení zakleslých stavidel (040) a u blokády vzniklé po úraze nebo operaci máme k dispozici směs Houževnatost bambusového výhonku (205). Stagnace i blokáda mohou mít řadu příčin. Pokusím se popsat aspoň ty nejčastější: Nedostatečnost krve – častěji se vyskytuje u žen. Kromě potíží s cévami se dále mohou projevit problémy s menstruačním cyklem, bledá kůže, brnění či trpnutí v končetinách, nízký tlak, rozostřené vidění, suchá kůže, suché a lámavé vlasy. Použijeme směsi, které vyživují krev a rozhýbávají krev – Jemnost nebeské víly (052), Volnost svobodného poutníka (061), Zklidnění zčeřené hladiny (062), Vidina pokojného odpočinku (066), Náramek osmi perel (191), Harmonie z broskvového háje (192). Stísněnost v dráze jater a žlučníku (z nadbytku) – nevhodná strava (uzeniny, tučná těžká a smažená jídla, přemíra masa, alkohol…) a také stísněné emoce (musím, nesmím, takhle to má být…) vedou často ke stagnaci, z které může vzniknout i horkost (zánět).
Záleží na tom, jestli je postižený povrchový žilní systém, žilní spojky, nebo žíly hlubokého systému. Při poruchách povrchových žil se často provádí jejich odstranění pomocí sklerotizace nebo celkového vytažení žíly. U žilních spojek se pak používá takzvané podvázání. Operace hlubokého žilního systému už jsou mnohem náročnější a týkají se závažných případů žilní nedostatečnosti. Prevence je nejlepší obranou Žádný chirurgický zákrok však nedokáže vyléčit podstatu vzniku žilní nedostatečnosti, pouze zmírňuje její rozsah. Proto je nejlepší snažit se této nemoci předcházet. Prevence spočívá hlavně ve změně životního stylu. Snažte se zvýšit množství pohybu. Choďte více pěšky, jezděte na kole nebo začněte plavat. Naopak se snažte vyhnout příliš silovým sportům, jako je například posilování s činkami. Pokud máte sedavé zaměstnání, dělejte si přestávky, při kterých se trochu projdete nebo si doslova "dáte nohy nahoru". Jestliže musíte v práci naopak stát a zvedat těžké věci, měli byste nosit kompresní punčochy.