S kocháním se výhledem to ale poněkud přeženu, protože na následujícím rozcestí Hatě se mi povede špatně odbočit a obejdu celý Padák kolem dokola. Nakonec se mi ale oklikou podaří dostat se tam, kam jsem se dostat měla, a to do části Příbrami zvané Sázky. Odtud mi na Svatou Horu zbývá vyšlápnout už jenom poslední kopec skrz Hrabákovy sady. Jako první vidím Svatohorskou studánku. Její voda je údajně léčivá, ale ověřit v praxi si to nemůžu, pramen byl totiž poškozen intenzivním dolováním. O kus dál už mi do zorného pole vstoupí ulička tvořená poutními krámky a za ní se rozprostírá Svatohoské náměstí. Protože jsem se na výlet vydala se psem, do svatostánku se podívat nemůžu a nakouknu tak do areálu jenom ze schodů. Ostatně platí tu i zákaz fotografování, ač jsem se na vlastní oči přesvědčila, že mnozí turisté nerespektují z těchto zákazů ani jeden, a v areálu chrámu se tak vesele procházeli se psy a fotili o sto šest. I se psem se ale můžu podívat ke Kalvárii stojící na druhé straně Svatohorského náměstí a k umělé jeskyni.
Správou objektů byli komunistickým režimem pověřeni diecézní kněží. Svatá Hora sice nebyla veřejnosti uzavřena, docházelo však k častým perzekucím těch, kteří se účastnili místních bohoslužeb, křtin nebo svatebních obřadů. Přesto bylo toto místo věřícími v tehdejším Československu považováno za oázu klidu a během takzvaných korunovací (slaví se 3. neděli při Svatodušních svátcích) zde poutníci svou návštěvou vyjadřovali nesouhlas s režimem. Pohled na severní část areálu V roce 1978 vznikl požár, který poničil střechu kláštera, probošství a severní části ambitů včetně věže s hodinami, poškozeny byly i některé kaple a nástropní malby. Obnova většiny z toho byla dokonána v roce 1982. Roku 1988 byla navíc položena mramorová podlaha a zrestaurován slavný Stříbrný otář (dle návrhu akad. arch. Josefa Vlčka). Redemptoristům bylo umožněno se do kláštera navrátit až v roce 1990. Pohled od Stříbrného oltáře k jihu Rozsáhlá rekonstrukce V letech 1992–1993 proběhla generální oprava Svatohorských schodů, které byly v katastrofálním stavu.
Během poslední rekonstrukce ukončené v roce 2015 došlo například k odhalení historických dlažeb v nádvoří ambitů, k nálezu původní historické pece v suterénu ambitu a dalšího. Krámky, jež lemují jižní část prostranství s Mariánským sloupem Poutní cesta lemovaná výklenkovými kapličkami Zajímavostí je, že jezuité nechali v době své správy Svaté Hory vybudovat podél cesty z Březnice do Příbrami několik poutních zastávek. Původně šlo o 16 křížů, které byly později přebudovány na velkorysé výklenkové kaple se základy z lomového kamene a podezdívkou z kamenných kvádrů, vyzděné jsou z cihel a s vyklenutou hlavní římsou a stříškou z prejzů. Těchto kaplí se dochovalo osm a byly zrekonstruovány. Jsou omítnuty, disponují dvěma mělkými nikami na obou protilehlých stranách. Putoval-li cestující směrem od Březnice, obrazy představovaly trojí růženec – radostný, bolestný a slavný. Opačná strana každé kaple, viditelná při putování směrem od Příbrami, byla věnována českým světcům. Všechny zastávky jsou umístěny v okouzlující krajině, díky níž stojí rozhodně za to si poutní cestu projít či projet třeba na kole.
Stavby Pohled na areál Svaté Hory s Mariánským sloupem 4. 8. 2020 Krajinná dominanta, barokní architektonický skvost, poutní místo… To jsou pojmenování, kterými lze označit příbramskou baziliku Svatá Hora. Ta je oblíbeným cílem nejen křesťanských poutníků, ale i turistů či místních, kteří se sem opakovaně vracejí a neustále objevují nové dekorativní prvky, jichž si předtím nevšimli. Objekt doslova překypuje výzdobou a je zapotřebí si jej prohlédnout důkladně či opětovně, aby návštěvník nebyl o nic ochuzen. Ačkoli jsme již o této stavbě před časem psali v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí, kterou před pár lety prošla, rozhodli jsme se k tématu vrátit. Jde totiž o nadmíru poutavou a na Česko neotřelou stavbu plnou děl raného i vrcholného baroka se silnými italskými vlivy, která si pozornost zaslouží. Ze známých umělců, kteří se na výzdobě této příbramské dominanty podíleli, jmenujme kupříkladu české barokní malíře Karla Škrétu či Petra Brandla. Zmiňme také fakt, že Svatá Hora je konečnou zastávkou evropské části poutní cesty Via Nova, jež začíná v rakouském Stoblu a přes Německo vede do jižních Čech a nakonec až do Příbrami.
Natálie VACKOVÁ Bakalářská práce Places of Pilgrimage. Svatá Hora in Příbram. Anotace: První část bakalářské práce se zabývá vznikem poutních míst, jejich historií a cestami, které poutníci podnikali po Evropě i Svaté zemi. Práce pojednává nejen o přípravách na tuto důležitou cestu, ale i o tom, proč se na ni poutníci vydávali, o významu poutě, co se dělo u cíle a jak probíhala zpáteční cesta domů. Druhá část této bakalářské práce představuje mariánské poutní místo Svatá Hora v Příbrami …více Abstract: The first part of bachelor thesis deals with the origins of pilgrimage sites, their history, and journeys which pilgrims made across Europe and the Holy Land. This thesis discusses not only the preparations for these important journeys, but also the reasons why pilgrims set out on them, the meaning of a pilgrimage, what was taking place at the destination and what the journey back home looked like …více Jazyk práce: čeština Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 4. 2022 Obhajoba závěrečné práce Vedoucí: Mgr.
Duchovní správa Svaté Hory je od roku 1861 svěřena Kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristům. Věnují se především správě farností, péči o poutní místa, konají exercicie a misie. Současným provinciálem redemptoristů je P. Josef Michalčík.
Mariánská barokní perla v srdci Čech Poutní areál je bezbariérově přístupný Aktuálně Nepřehlédněte Vystoupejte se svící v ruce vzhůru svatohorskými schody a nechte se unášet programem letošní… Vystoupejte se svící v ruce vzhůru svatohorskými schody a nechte se unášet programem letošní… Číst dále Duchovní cvičení s motem "Malověrný: Proč jsi pochyboval? ", začínají v pondělí 30. 5. … Číst dále Letošní ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka nabídne posluchačům dva body ze své bohaté programové… Číst dále I v letošním roce jsme pro vás připravili 23 varhanních koncertů v rámci cyklu… Číst dále Pondělí 06. června Pondělí Středa 08. června Středa Pátek 10. června Pátek Sobota 11. června Sobota Neděle 12. června Neděle Čtvrtek 16. června Čtvrtek Je nám líto, v současnosti není vypsaný žádný termín této prohlídky Sledujte bohoslužby ve svém mobilu Živý přenos z bohoslužby můžete pohodlně sledovat také ze svého chytrého telefonu. Stačí si stáhnout bezplatnou aplikaci v příslušném obchodě, v App Store pro zařízení s operačním systémem iOS a na Google Play pro zařízení se systémem Android.
Na tomto poutním místě nalezneme nejstarší mariánskou Loretu v Čechách a na Moravě. Toto poutní místo najdeme u Červeného Újezdu na samém okraji Prahy. Mše svatá: Nedělní: -- Hlavní pouť: 10. 9. - 10. 30 hod. Mons. Dominik Duka (první neděli ke svátku Narození Panny Marie) Poutě v r. 2012: -- Stará Boleslav - poutní místo s Palladiem a taky místo mučednické smrti patrona národa svatého Václava. Ve Staré Boleslavi se nachází poutní místo Nanebevzetí Panny Marie a basilika svatého Václava, u dveří této baziliky byl svatý Václav zavražděn. Každoročně se zde koná Svatováclavská národní pouť. Nedělní: Kostel Panny Marie: 9. 00 hod. Kostel svatého Václava: 18. 00 hod. Hlavní pouť: 15. 8. a 28. Dominik Duka (první neděli ke svátku Narození Panny Marie) ---------------------------------------------- Zpět na začátek Joomla SEO powered by JoomSEF Poslední články Červnová křížová cesta na Maria Hilf 2022 Dolanské Navalis Pouť včelařů na Hostýně 2022 Nanebevstoupení Páně ve Skocích Pěší pouť na Chlum sv.
Od roku 1648 byl poutní areál velkoryse přestavěn pod vedením C. Luraga a protože byl cílem velkých poutí, byl různě přestavován a upravován až do 20. století. V roce 1732 byla Svatá Hora místem velké barokní slavnosti, když byla poutní socha Panny Marie Svatohorské slavnostně korunována. Císař Josef II. sice pouti zakázal, zákaz se však nepodařilo prosadit a koncem 19. století zde bývalo o hlavní poutní slavnosti 7. července 20 až 25 tisíc poutníků. Roku 1861 byl areál předán redemptoristům, kteří zde s výjimkou let 1950–1990 působí dodnes. Součástí poutního komplexu je budova kláštera, původně postavená jako residence jezuitů. Dnes zde žije komunita Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé), kteří se starají o duchovní správu místa a několika farností v okolí. Hlavní vstup do areálu je od východu přes rozsáhlé dlážděné prostranství s mariánským sloupem z roku 1661 uprostřed. Východní křídlo ambitů je uprostřed prolomeno Pražským portálem z let 1702–1705 s plastikami proroků a svatých králů od Jana Brokoffa.