Na vrcholu slovinského Triglavu se tyčí také česká vlajka foto: Michaela Poláková Po výstupu do výše 2864 metrů, který se neobejde bez základního ferratového vybavení, lana a helmy, zažije asi každý horal nejdřív ze všeho opojný pocit dobytí a začne si užívat široký rozhled do malebného údolí lemovaného vápencovými skalami. Ne nadarmo bylo území kolem Triglavu v roce 1961 vyhlášeno národním parkem... Kolem české vlajky na nejvyšší hoře Slovinska se scházejí čeští turisti Na vrcholu hory se vyjímá nevelká plechová stavba ve tvaru rakety, takzvaný Aljaževův Stolp, který původně sloužil jako úkryt před bouří. Budova, do které by se však vtěsnali maximálně čtyři lidé, dostala jméno podle faráře Jakoba Aljaževa, který v roce 1894 koupil vrchol Triglavu za jeden rakousko-uherský zlatý. Turistům dnes slouží hlavně jako symbol vrcholu, kulisa, u které pózují a fotografují se. O kousek dál se turisti fotí také, zdaleka už ale ne všichni. Pár metrů za budkou se totiž vyjímá ono "překvápko" - česká vlajka.
4. 2021 Středověké městečko Izola jsou takové slovinské Benátky. A dokonce se tak městečku opravdu říká. Gondoly tu sice nenajdete, ale poklidnou atmosféru, úzké uličky a starověké domečky určitě ano. A spojení s Itálií? To je nasnadě, dříve toto území Italové obývali. Slovinsko, Lublaň – památky na každém kroku Publikováno: 17. 2021 V minulém článku o Lublani jsme navštívili Metelkovu ulici i Dračí most, vydáváme se tedy dál do centra. Jdeme podél řeky Lublanice dolů směrem na náměstí Prešernov trg. France Prešeren (1800–1849) byl romantický básník a také právník. Postupně se stal i prvním evropsky uznávaným slovinským spisovatelem. SR: legendární Route 66 po Evropě Publikováno: 11. 11. 2020 Věděli jste, že i Slovensko má svou Route 66? Označená je jako státní silnice I. třídy číslo 66, která v délce 330 kilometrů propojuje 4 kraje a 8 okresů. Slovinsko, Bled – městečko, jezero, hrad i ostrov Publikováno: 11. 2019 Po návštěvě kouzelné soutěsky Vintgar se přesouváme do městečka Bled. Toto nejvýznamnější turistické centrum regionu Horní Kraňsko se nachází v severozápadní části Slovinska a návštěvníkům nabízí hned několik dominant.
Na Bledské jezero je skvostný výhled ze stejnojmenného hradu, který je umístěn na skále 140 m vysoko nad jeho hladinou. Kromě turistů, kteří sem míří převážně více či méně pasivně relaxovat, je Bledské jezero oblíbeným cílem amatérských i profesionálních sportovců. Na své si tady přijdou v první řadě zapálení veslaři. Právě na tomto jezeře opakovaně proběhlo světové mistrovství ve veslování. Nejsnadněji se k soutěsce Vintgar dostaneme právě z městečka Bled. Necelé čtyři kilometry cesty lze zdolat v plné turistické sezóně pomocí pravidelné autobusové linky z města, ale lepší pocit i hezčí vzpomínky bezesporu zajistí pěší procházka po dobře značené cestě, během které se nabízí možnost pohodlně se kochat výhledem na bledský hrad. Pokud cestujeme vlastním autem, nedaleko soutěsky je k dispozici parkoviště. V současné době je možné ji navštívit mimo období od listopadu do dubna, kdy je pro veřejnost z bezpečnostních důvodů uzavřena. Vlastní vstup do soutěsky je zpoplatněn několika eury, výtěžek z prodeje vstupného je použit na údržbu stezky skrze soutěsku.
Severní a severozápadní části země zabírá pohoří Alpy. Nejvýznamnější jsou Julské Alpy s nejvyšším vrcholem Slovinska – horou Triglav (2 864 m). Ty leží na západ od údolí Sava s městem Kranj. Jižní hranice Slovinska ohraničuje pás na západ od Lublaně. Na sever a východ od řeky Sava se nachází pohoří Karavanky a Kamnicko-Savinjské Alpy. Dál na východ je alpské pohoří Pohorje, které je vůbec nejvýhodnější částí Alp. Nejvyšší hora Nejvyšší hora Slovinska je Triglav s nejvyšším bodem ve výšce 2 864 metrů. Nejnižší bod Řeky Jezera Vlajka Mezinárodní poznávací značka
Provozní doba a vstupné Soutěska Vintgar je otevřena od dubna do začátku listopadu od 8:00 do 19:00. Dospělí € 10 Děti 6 - 15 let € 3 Děti do 6 let € 1 Školní skupiny € 2, 00 Studenti € 6 Skupina min. 10 studentů € 5 Skupina min. 10 dospělých € 7 Parkovné € 5 Hrad Bled, zdroj:, szerenka Další zajímavá místa: Súľovské skály Soutěsky Českého Švýcarska Prachovské skály
Na rozdíl od většiny evropských zemí jsou turistické trasy ve Slovinsku značeny tzv. terčíkem, tedy červeným bodem s bílým středem. Křižovatky a rozcestí jsou často značeny špatně anebo nedbale, což klade zvýšené nároky na vaši bdělost a ostražitost. Naštěstí není problém se vybavit kvalitní turistickou mapou, která v kombinaci s mapami a GPS v telefonu významně napomáhá orientaci.
Tento svérázný lékař, který byl příznivcem nudismu, propagoval důsledné dodržování striktního léčebného režimu, jehož součástí byla dostatečná fyzická aktivita, krom jiného také koupání v přilehlém Bledském jezeře. Nutno podotknout, že Bled je proslulý především ve spojitosti s ním. Bez tohoto výjimečného jezera by nevznikly ani bledské lázně. Bledské jezero je totiž opravdu jedinečné. Je umístěno v překrásné, horami obklopené a hojně zalesněné krajině. Vzniklo táním ledovce, má však tektonický původ, který stojí za výskytem četných zdejších termálních pramenů. Díky nim je teplota vody v jezeře vyšší než je v průměru pro tuto oblast obvyklé. I tato příjemná skutečnost je jedním z důvodů, proč je jezero tak často vyhledáváno koupáníchtivými turisty. Kromě koupání je možné si zde užívat také radost z rybaření a pokud má někdo chuť podniknout výlet za poznáním bezprostředního okolí, nabízí se okružní cesta okolo celého jezera. Tento výšlap zabere přibližně tři hodiny čistého času. Soutěska Vintgar, zdroj:, Delaina Haslam Příjemným zážitkem je rovněž plavba na místní idylický ostrůvek s kostelíkem, ať už na vypůjčené loďce zapojením vlastních svalů nebo pohodlně s převozníkem, jenž tu za poplatek nabízí ochotně své služby.
Dále jsou to malé ale vysoké Savinjské a Kamnické Alpy ( Grintovec - 2 558 m) a nejvyšší pohoří Slovinska Julské Alpy ( Triglav - 2 864 m). Na východě přechází alpský systém do Panonské pánve, na jihu začíná bez zřetelné hranice Dinárský horský systém. Vodopis [ editovat | editovat zdroj] Největší a nejdelší slovinskou řekou je Sáva. Vzniká soutokem Sávy Bohinjky a Sávy Dolinky, vyvěrajících v Julských Alpách. Protéká napříč celým územím státu od severu na jihovýchod. Druhou významnou řekou je Soča na západě Slovinských Alp. Pramení rovněž v Julských Alpách nedaleko hory Jalovec. Soča se vyznačuje velmi čistou vodou. Slovinsko má velký počet jezer ledovcového původu, která jsou však spíše menších rozměrů. V Alpách jich nalezneme 19. Největší je Bohinjské jezero (3, 5 km²) a Bledské jezero (1, 5 km²). Podnebí a seismická činnost [ editovat | editovat zdroj] Na většině Slovinského území převládá kontinentální podnebí s velkými teplotními rozdíly. (červenec 23 °C, leden -1 °C). Severní části Slovinska ovládá horské podnebí s krátkými léty a dlouhými zimami.
Ve skalnatých částech hor je běžný kozorožec a kamzík. Ochrana přírody [ editovat | editovat zdroj] Na území Slovinských Alp se nalézá pouze jedno území se statusem národního parku. Je jím Triglavský národní park. Svou rozlohou patří mezi plošně největší chráněná území v Alpách. Zahrnuje prostor s výškou 180 - 2 800 m (Tolminska korita – 180 m, Triglav - 2 864 m), dvě třetiny parku jsou nad hranicí lesa. Hlavním cílem ochrany je zachování neporušené přírody velehorského celku a původní vegetace a fauny. Park byl vyhlášen v r. 1961 a to zprvu jen o rozloze 2 000 ha. 27. 5. 1981 bylo území rozšířeno na dnešních 83 807 ha (4% území celého Slovinska). Správa národního parku je v Bledu. Status přírodní park má ve Slovinských Alpách oblast Logarska dolina. Historie turistiky [ editovat | editovat zdroj] Planinarstvo znamená ve slovinštině vysokohorská turistika a ta zde má dlouhou a bohatou historii. V roce 1893 zde byl založen první alpský spolek a v roce 1895 začal pro všechny příznivce hor vycházet časopis Planinski vestnik.