V české literatuře na přelomu století prosazují naturalisté sociální a mravní témata, norma neosobního registrujícího přístupu je porušována větším uplatněním autorského subjektu ( Karel Matěj Čapek-Chod, Josef Karel Šlejhar, Vilém Mrštík, Anna Maria Tilschová). 3) SYMBOLISMUS V české literatuře navazuje na vnitřně bohatě diferencovaný symbolismus francouzský (Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Jean Arthur Rimbaud, Stéphane Mallarmé), vzor měl i v americké tvorbě (Edgar Allan Poe). Vnější svět je pro symbolisty pouze látkou pro umělecké podobenství, jímž chtějí postihnout tajemství ukryté jako by v nitru věcí. Toho lze dosáhnout symbolem, jakýmsi znakovým pro středníkem mezi duchovním světem a světem jevů. Symbol se dotýká tajemství uvnitř věcí a jevů, ale nepojmenovává je, nýbrž pouze naznačuje, sugeruje a evokuje. Obdobně je možné zpodobit i osobní prožitky, které jsou rozumově nepostižitelné. Zdrojem poznání jsou pro symbolisty mystické stavy, intuice. Symbolismus má velkou zásluhu na rozvoji básnické obraznosti i na zhudebnění verše.
Literatura ve 2. polovině 20. století se dělila na několik proudů. Nejvýraznější z nich byla díla psaná jako reakce na válku proto si právě o nich řekneme podrobněji. Autoři popisovali nejkrvavější konflikty i s jejich následky. V dílech protestovali proti krutosti války. Oslavovali hrdinství, statečnost, vlastenectví či přátelství. Ukazovali obrazy extrémních situací a psychiky člověka. Těmito tématy se zabývaly mnohé evropské země. Začněme třeba v Rusku. Zpočátku se v této literatuře projevuje především dokumentární hledisko. Později začíná převažovat patos. Objevují se zde skvěle popsané bojové scény. Autoři přeceňují zásluhy komunistů. Ruská literatura této doby má agitační a politické cíle. Pro představu jmenujme dva autory. První z nich je Boris Polevoj, vlastním jménem Boris Nikolajevič Kampov, se narodil v roce 1908 a zemřel v r. 1981. Jeho nejvýznamější dílo je Příběh opravdového člověka, jedná se o tzv. optimistickou tragédii. Tento dokumentární román s psychologickými prvky vypráví o letci, který se při zřícení těžce zraní, ale silou vůle překoná i amputaci obou nohou a deprese.
Mezi nejznámější díla Franze Kafky patří dílo Proměna, kdy se hlavní hrdina ocitá jako malý a bezvýznamný chroust; dále Proces, při kterém Franz poukazuje na nesmyslnost úřednických procesů s překvapivým vyvrcholením děje. V neposlední řadě jsou oblíbená i díla Zámek, při jehož ději se setkáváme se zvláštně nazvaným mužem – zeměměřičem K. Kromě těchto nejznámějších děl se můžete setkat i s jeho sebranými povídkami, deníky a dopisy. Karel Čapek (1890 – 1938) Dalším autorem české literatury musí být bezesporu uveden Karel Čapek. Byl to významný český spisovatel, překladatel, dramatik a mimo jiné také novinář, kritik a filosof. Od začátku svého života, kdy si uvědomoval okolní události ve svém životě, měl potřebu zakládat organizace a dávat najevo tehdejší situaci ve svých knihách. Čapek založil československou odbočku mezinárodní spisovatelské organizace Penklub. Také se rád stýkal se slavnými lidmi té doby, mimo jiné se přátelil s Tomášem Garykem Masarykem, prvním československým prezidentem.
Tuto výukovou prezentaci jsme se rozhodli vložit jako pomůcku pro objasnění důležitých změn v Japonsku a Číně na přelomu 19. a 20. století. Prezentaci (nebo její části) můžete využít v hodinách věnovaným období imperialismu, počátkům japonské expanze či popisu situace v Číně na počátku 20. století. Tento materiál vznikl v rámci projektu "Moderní dějiny do škol", který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR. OBSAH: 1, Japonsko: prolomení izolace 2, Období Meidži 3, Expanze Japonska (ovládnutí Koreje) 4, Čína v II. polovině 19. století - Opiové války 5, Povstání "boxerů" 6, Čínská území kontrolovaná evropskými mocnostmi 7, Svržení císaře - Čína republikou