Středisko katecheze a výuky náboženství PŘIHLÁŠENÍ Pro stáhnutí materiálu je nutné se přihlásit. Bůh Doba mezidobí Ježíš Král Království Kristus Kříž Liturgické mezidobí Lukášovo evangelium Mesiáš Mezidobí Milosrdenství Neděle Nedělní cyklus C Nepřítel Obrácení Odplata Ráj Slavnost Spása Společenství Spravedlnost Trest Ukřižování Velekněží Výsměch Záchrana Datum nahrání: 23. 08. 2021 Autor: David Žofák, Lenka Jeřábková, Madla Chadimová Sekce: Katecheze a výuka náboženství, Rodinná katecheze Adresáti: 2. a 3. třída, 4. a 5. třída Druh: Metodiky lekcí Typ: Dokument Časový rozvrh aktivity: Dlouhá na celé setkání Tento materiál je součástí tematického celku: Materiály ke stažení Nedělní listy pro katechezi cyklu C
Velikonoce ve světě: Vraždy, ukřižování, bičování, pochod čarodějnic i házení vajec... smrt a vzkříšení Ježíše Krista. A zatímco v..., smrt a vzkříšení Ježíše Krista, ale také na... jsou metaforou pro Ježíše Krista. Právě Agnus Dei... zde inscenovanou pouť Ježíše Krista v Izraeli, ale... rozšířené pojmenování pro Ježíše, který prolil svou..., kdy Jidáš zradil Ježíše. Věřilo se, že... napodobí i cestu Ježíše ke kříži. Filipíny... čas, kdy se Ježíš obětoval pro celý... k symbolice vzkříšení Ježíše. Tento význam si... Na Velký pátek se otevírá země s poklady a vylézají vodníci. Letos to opět kazí covid... si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Tento den přísného... lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka... Největší masová vražda dětí krátce po Vánocích: Kvůli Ježíšovi zemřely tisíce neviňátek... době nevědomky, stojí Ježíš Kristus. Herodes věděl, že... oběti pronásledování kvůli Ježíši Kristu. Svátek se začal... dvou let věku. Ježíš nakonec unikl. Na...
Na rozdíl od Vánoc, kde si jejich význam neustále připomínáme – třeba zpíváním koled – je smysl Velikonoc někdy trochu upozaděn. Přitom z křesťanského hlediska jde o nejdůležitější svátky roku. Proč je tedy vlastně slavíme? I v dnešní uspěchané době mají Velikonoce svůj význam, který pociťujeme, aniž si je nutně spojujeme s náboženskou tematikou. Přirozeně je totiž vnímáme jako svátky jara a probouzení přírody. Kupujeme řezané květiny do vázy a zbavujeme se nepotřebného. Přemýšlíme, jakými jarními bylinami a zeleninou osvěžit svůj jídelníček a míváme tendence podléhat nejrůznějším detoxům, očistám či dietám, což se ne náhodou potkává s postní dobou – tedy obdobím příprav na Velikonoce, které trvá čtyřicet dní a navazuje na masopust. Letos začalo 2. března (tento den se také nazývá Popeleční středa) a končit bude 16. dubna (Bílá sobota). O nedělích se půst držet nemusí. Poslední týden před Velikonocemi se nazývá svatý nebo také pašijový týden. TIP NA VIDEO: Proč se o Velikonocích plete pomlázka?
Ten začínal, stejně jako židovský rok, na jaře měsícem zvaným nisan. V tomto měsíci, o úplňku, Židé oslavují jeden ze svých nejvýznamnějších svátků s názvem Pesach, který připomíná událost, kdy Mojžíš osvobodil Izraelity z egyptského zajetí. Svátky se tak trochu kryly také s připomínkou Kristova ukřižování, tedy s Velikonocemi. Ovšem brzy se křesťané rozštěpili na dvě skupiny. Jedna z nich, tzv. kvartodecimáni neboli čtrnáctníci, svátek slavili v den prvního jarního úplňku, ať už se jednalo o jakýkoliv den v týdnu. Druhá skupina křesťanů ve snaze odlišit Velikonoce od Pesachu, začala oslavovat neděli, kdy měl Ježíš Kristus vstát z mrtvých. Datum prvního jarního úplňku přitom určovali nadále podle židovského kalendáře. Teprve ve 3. století se od starého židovského kalendáře oprostili, a to především křesťané v Římě a Alexandrii. Ve 4. století bylo zavedeno jednotné vypočítávání data pro slavení Velikonoc. Na Arleské synodě v roce 314 a na Prvním nikajském koncilu v roce 325 se došlo k závěru, že datum velikonočních svátků bude vypočítávat alexandrijský biskup a biskup římský ho bude následně vyhlašovat.