Váté písky u Bzence - Moravská Sahara Váté písky jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se mu přezdívá Moravská Sahara. Nachází se pouze podél železniční trati v délce 5, 5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m. Zámecké vinařství Bzenec - víno přímo ze zámku Zámecké vinařství Bzenec je jedno z mála vinařství v ČR, jehož výrobní prostory jsou situovány přímo v areálu zámku. Základem filozofie tohoto vinařství je úcta k přírodě a jejím zákonitostem – vyrábí víno z nejlepších hroznů z odrůd vhodných pro pěstování v dané lokalitě.
Důvod ochrany Důvodem ochrany jsou travinné ekosystémy trávníků písčin a mělkých půd, biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin kavylu písečného ( Stipa borysthenica) a kostřavy pochvaté Dominovy ( Festuca vaginata subsp. dominii), včetně jejich populací, a biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů: tesaříka Nothorhina muricata, puchýřníka Zonitis flava, slíďáka pískomilného ( Alopecosa psammophila) a vřetenušky pozdní ( Zygaena laeta), včetně jejich populací. [4] Geologie V blízkosti rezervace se nachází velká pískovna. Oblast je tvořena sedimenty moře z mladších třetihor, z nichž byly odváty jemnější částice. Písek je tak tvořen čistými křemennými zrny s minimem jiných minerálů. Vrstva písku zde dosahuje mocnosti od 10 do 30 m. [5] Historie Oblast rezervace vátých písků byla zachována díky výstavbě železniční trati tzv. "severní dráhy" v roce 1840, pro kterou bylo nutno vytvořit bezlesý protipožární pás pro provoz parních lokomotiv. [6] Ten dnes tvoří území přírodní památky. Ostatní oblasti na tzv. Moravské Sahaře byly v 1. pol.
Váté písky jsou jedinečnou oblastí, která se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se jí přezdívá moravská Sahara. Moravská Sahara | Foto: KDY: kdykoliv KDE: Bzenec ZA KOLIK: zdarma Nachází se pouze podél železniční trati v délce 5, 5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m. Národní přírodní rezervace Váté písky je v České republice zcela jedinečnou ukázkou společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Nejvýznamnější lokality pískomilného rostlinstva a živočišstva z celé republiky leží právě tady. Žije zde i řada ptačích druhů. V řídké vegetaci roste bohatství suchomilných mechorostů a lišejníků. Byla zde zjištěna také řada vzácných druhů střevlíkovitých brouků, je možné zde zahlédnout kudlanku nábožnou a několik desítek druhů pavouků. Vznik tohoto úkazu je vysvětlován různě. Podle některých sem koncem doby ledové větry odkudsi navály deseti až dvacetimetrovou vrstvu písku. Ve skutečnosti ale písky pocházejí ze sedimentů řeky Moravy, které byly z Moravy později vyváty a místy dosahují mocnosti až 30 metrů.
Silnice povede podél národní přírodní památky Váté písky ve vzdálenosti přibližně 60 metrů v celé její délce 5, 5 km. [9]. Památka bude oddělena od silnice 50m pruhem lesa. [9] Projekt dálnice podél Vátých písků může být proveden v jedné ze 2 možných variant. Rozdíl mezi nimi je v zakrytí či nezakrytí celé dálnice průsvitným materiálem a pletivem. Ministerstvem životního prostředí byla jako jediná přijatelná schválena varianta zakryté dálnice. [10] Podél památky budou přes dálnici vybudovány dvě přemostění a jeden ekomost. [9] Reference [ editovat | editovat zdroj] ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19] ↑ Nationally designated areas inventory. 2021-06-26] ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2005. ISBN 80-7011-717-6. S. 199. ↑ Vyhláška č. 284/2019 Sb., Vyhláška ze dne 29. října 2019 o vyhlášení Národní přírodní památky Váté písky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. 2020-02-09]. Dostupné online.
Váté písky jsou eolické sedimenty vzniklé ze zvětralých mořských usazenin nebo z naplavenin vodních toků. Kumulují se na místech kde se mění síla větru. Vznik [ editovat | editovat zdroj] Vznikly dlouhodobým působením větru mající na krajinu geomorfologický účinek, z povrchu byly odváty nejjemnější erodované volné částice půdy a zůstal jen křemenný písek s minimem příměsí jiných materiálů. Vlivem turbulence vzduchu jsou písčitá zrna důsledkem skokového přesouvání zaoblená a na povrchu matná a jemně dolíčkovaná. Vrstva toho materiálu, která může dosahovat tloušťky i několik desítek metrů, tvoří až 25% povrchu současných pouští. Uspořádání [ editovat | editovat zdroj] Váté písky mohou podle místních geologických podmínek a intenzity větrů vytvářet: Plošné pokryvy – terén je téměř plochý a nejsou patrné téměř žádné prohlubně nebo navýšeniny. Na povrchu se zpravidla nachází vytříděný písek se zrny o průměru 0, 05 až 2 mm. Písečné přesypy ( duny) – z terénu vystupují nízké vlnovité pahorky vytvořené z písku.
Leží kolem 10 kilometrů od Hradce Králové. V Polabí najdeme i jiné váté písky - ve středním Polabí poté, co ustoupil ledovec, nastaly výrazně lepší podmínky pro vznik přesypů. Při meandrech řek se usazovaly naplavené písky a větry, které vály převážně jedním směrem, odvály tyto usazeniny na další území. Plochy pak většinou zarostly borovým lesem. Nejvyšší duny, které tu kdy byly, lidé již bohužel vytěžili. K přesypům se dostanete z Rokytna silnicí směrem na Býšť - les s pískem místo mechu najdete po pravé staně. Nejzachovalejší Písty u Nymburka skrývají na necelých 4 hektarech nejzachovalejší dunu u nás. Přesypy najdete na jihozápadním okraji obce. Plocha je zalesněná, ale část přesypu je odkrytá. Stromy mají ale jednu důležitou funkci - chrání památku před větrem, a tak i když tu nenajdete malé duny, chrání písek před roznesením do okolí. Tyto duny jsou nepěkným důkazem, jak turistika může mít negativní dopad na krajinu - duna se snižuje. Roste tu vzácná flora a žije vzácná fauna. Třeba mravkolvi - běžní na jihu afrického kontinentu - jsou opravdovou raritou.