Případně si majitel pozemku dá na takovou příjezdovou cestu zákaz zastavení a pak si bude myslet, že k vymáhání tohoto pravidla zavolá obecní nebo státní policii, což je podle mě taky nesmysl (nedávno na takové "nekomunikaci" došlo k nehodě a řešila to policie, docela by mě zajímalo, jestli někdo dostal pokutu, ale právě počáteční dotaz v této poradně byl o tom, že došlo k nehodě na parkovišti či podzemních garážích a pokutu tak není možné udělit, protože nemohl nastat přestupek, neboť tam neplatí pravidla provozu na P. K. ). Je má myšlenka správná, nebo je to jinak? Děkuji,
Opačný výklad by vedl k nepravé retroaktivitě zákona o pozemních komunikacích, pro kterou v této situaci neshledal dostatečně pádné důvody. Proto danou otázku v souladu s § 17 odst. 1 soudního řádu správního předložil k vyřešení rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát poukázal na obdobnou definici místní komunikace v obou úpravách, s ohledem na níž v zásadě budou z věcných, technických a funkčních hledisek místní komunikace podle předchozí právní úpravy místními komunikacemi i podle úpravy nové. Na rozdíl od čtvrtého senátu neoznačil za rozhodující kritérium rozhodnutí příslušného správního orgánu, které by komunikace do kategorie místních komunikací zařadilo. Poukázal však na jiný významný rozdíl mezi oběma úpravami stanovený v § 9 odst. 1 ZPK, podle nějž je vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Pozemní komunikace, jež byly místními komunikacemi podle předchozí právní úpravy, se proto dle rozšířeného senátu staly místními komunikacemi i dle úpravy nové jedině za předpokladu, že naplňují i tuto podmínku.
Vlastníkem účelových komunikací pak mohou být fyzické či právnické osoby (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Ve Vašem případě je podstatné, zda lze předmětnou účelovou komunikaci označit za veřejně přístupnou či nikoli. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání), přičemž každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Má-li se tedy předmětná účelová komunikace nacházet uvnitř oploceného (či jinak vymezeného) pozemku či komplexu, do něhož nebude možný veřejný přístup, bude možné uvažovat o jejím zařazení do kategorie veřejně nepřístupných účelových komunikací dle definice pod písm. b/ výše, v ostatních případech se bude jednat o účelovou komunikaci veřejně přístupnou. Máte-li pochybnosti o tom, zda se ve Vašem případě jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, doporučuji Vám konzultovat tuto otázku s místně příslušným silničním správním úřadem, kterým je dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (v přenesené působnosti pak všechny obce).